Není toho mnoho, co by mě mrzelo víc, než to, že já jsem na Tvé přednášce nebyla, Keltomane. Snad mi to odpustíš a snad to odpustím i já sobě. Moc mě to mrzí, protože vím, že tohle bylo něco výjimečného, něco, co stálo za to, aby tam člověk byl. Ostatně nemohlo to být jiné, když jsi to byl právě Ty, kdo tam přednášel. Kdo jiný by mohl o Keltech mluvit lépe, než někdo, o kom si troufám říct, že je opravdu jedním z jejich potomků. Někdo, kdo poznal a stále poznává jejich odkaz, jejich moudrost a tradice.. Někdo, kdo to vše udržuje při životě... A dává nahlédnout do toho divokého, krásného i krutého světa ostatním... Jen někdo takový si i dnes opravdu může říkat Kelt.. Někdo jako Ty, drahý Příteli..

Skláním se před tím, jaký jsi..

Mnoho Světla na Tvých cestách...

Věřím, opravdu pevně věřím, že tu příští přednášku si už nenechám ujít...
____________________________
Hinhanni